Sorry in Czech only
Summer trips 2002 and Gjerde's wedding

Léto v Chicagu je opravdu zážitek - vedro a dusno, teploty v noci neklesají pod 26 stupňů, takže klimatizace je jedinou záchranou.Další důkaz toho jak je Chicago/Illinois placaté najdete na následujících fotkách.
Výlet na sever Wisconsinu
	Jednou v červnu jsme se vydali na sever Wisconsinu - naším cílem bylo okolí Apostol Island. Jelikož jsme nestihli dorazit až tam, přespali jsme cestou ve velice pěkném proštředí v kempu u jezera. Nejhezčí místa byla již vybraná (ta s výhledem na jezero), ale i tak jsme našli klidné místo na přenocování. Ale tak klidné to zase nebylo. Nejdříve nás přepadla hejna komárů - čím menší, tím více to kouše. Tolik jsme jich nezažili ani na Novém Zélandu (a to je co říct). A druhou zradou byla emerická rodinka, která začala v 10 večer poslouchat nahlas country music. Ale dvě středně chlazené plzně a opečené buřty nám dokonale spravili náladu.
Když jsme druhý den dorazili k Apostol Islands bylo mírně oblačné počasí a proto jsme se rozhodli, že původně plánovanou projížďku na lodi kolem ostrovů zrušíme a místo toho si někde v klidu sedneme na pláži. Zjistili jsme, že nejlepší způsob jak si tohoto místa užít je půjčit si na víkend kajak a volně se projíždět po jednotlivých ostrovech, neboť je tam velmi dobré kempování. Jednu takovou skupinu lidí jsme zastihli na odjezdu. Pobyt na pláži se změnil v bitvu s hmyzem, kterou jsme po 20 minutách prohráli K.O. Alespoň jsme stačili vyfotit poslední loď, která byla používána k lovu ryb.
Cestou podél pobřeží jsme potkávali spoustu motocyklů Harley&Davidson - není divu, vždyŤ ve Wisconsinu má tato firma svoje ústředí. Podél cesty bylo vidět spousta pěkných kytiček a pořád jsme hledali ty správné abychom kvůli nin zastavili. A potom jsme najednou objevili tyhle.
Jelikož naším druhým cílem bylo město Minneapolis - stát Minnesota, kam jsme jeli na svatbu Aarona a Amy, vydali jsme se odpoledne směr jih. Fotka mostu je z města Duluth. Cestou jsme hojně používali vymoženost moderní techniky - navigační systém GPS, který jsme měli v autě z půlčovny. Kromě toho, že nám několikrát cestou začal hlásit, že jsme mimo silnici a ať se tam neprodleně vrátíme, tak se nám tato hračička moc líbila. A já jsem ztratil jeden z důvodů kvůli čemu si mě Jája brala - její orientační neschopnost byla zcela uspokojena GPS. Ta hračka na vás nekřičí, když minete i přes troje upomenutí odbočku v klidu vám zahlásí že přepočítává cestu a potom vás začně navigovat náhradní cestou. Na třetí fotce je překvapivě odbočka na Beroun. Okolí Minneapolis nabízí i další česká města, jako například New Prague.
Ani GPS ale není neomylný, takže v Minneapolis jsme chvíli bloudili, než jsme našli ubytovnu. Svatba samotná se nekonala přímo ve městě, ale asi půlhodinu za městem, což jsme zjistili zhruba 25 minut před začátkem obřadu. Naštěstí žádné policejní auto nás nezastavilo a tak jsme do kostela přišli v okamžiku, kdy se ženich chystal za zvuku hudby vykročit. Velmi se nám líbilo, že ženich šel v doprovodu obou rodičů, což jsme viděli poprvé. Svatba začínala v půl sedmé a jinak to v létě ani nejde, protože i tak jsme se potili jako vrata....
Kostel zvenku vypadal velmi divně - něco mezi supermarketem a jinou velkou budovou.		Ale uvnitř bylo vše ze dřeva a zcela nové. Navíc i akustika, klavír, harfa a kytary neměly chybu.
Obřad samotný byl velmi pěkný - kněz se s námi podělil o příběh jak Aaron místo zásnubního prstenu koupil Amy kajak a naplnil ho celý růžemi. Po obřadu novomanželé venku vypustili dvě holubice (první fotka) a nasedli do drobečka a připili si (šampus byl naprosto vynikající - ročník 1988 - kdo z vás již byl na světě jistě uznáte že to byl výborný ročník) a odjeli na hostinu, která se konala 500 metrů od kostela v domě rodičů nevěsty.
	Dům rodičů se spíše podobal rodinnému sídlu šlechtického rodu s velkým stanem uprostřed zahrady. Po několika přípitcích následovala večeře a od 10 večer živá hudba (a samozřejmě i tanec, jak vidíte na levé fotce). Se západem slunce jsme se přestali potit ale přišlo ještě něco horšího - komáři. Dámy si veřejně vyhrnovali sukně až do pasu a stříkali si sprejem proti komárům nohy až do rozkroku (a pak že to jsou puritáni).Ve finále si zpěvačka pozvala novomanžele a oba dva zpívali poslední písničku něco málo před jednou hodinou ráno. To už jsme se rozloučili, nevěsta nás doprovodila k autu a jeli jsme spát (no, od 6 ráno se hrálo finále MS ve fotbale).
	Jak jistě víte, Brazilci vyhráli žakže jsme ráno spokojeně vyrazili k domovu. Nejprve jsme se zastavili v St. Paul - (Minneapolis a St. Paul jsou dvojměsto, také se jim říká Twin City) a navštívili místní katedrálu. Nachází se nad městem, s pěkným rozhledem na místní kapitol. Venku probíhá její rekonstrukce a uvnitř nás čekala dvě překvapení.
Nejdříve jsme našli sochy Cyrila a Metoděje - slovanských věrozvěstů a na konci prohlídky dokonce Pražské jezulátko. Byli bychom velmi vděčni, kdyby nám někdo přeložil latinské nápisy na prvních dvou fotkách (jestli to nemůžete přečíst, tak si na fotku klikněte, ona se zvětší).
	Nakonec jsme si nechali fotky domu novomanželů - Aaron s Amy si koupili tento Viktoriánský dům loni (těsně před naší návštěvou) a sami obývají přízemí a pronajímají horní patra. Nájemné jim pokrývá splátky bance, takže za několik let budou moci dům prodat a koupit si menší pouze pro sebe. Velmi jednoduchý a rozumný způsob jak si zajistit bydlení a nechat za sebe platit jiné :-)
Mississippi Potom jsme již vyrazili směrem k domovu podél řeky Mississippi. Loni jsme jeli po druhém břehu - cesta je to velmi příjemná, možná jet trochu pomalá vzhledem k rychlostním omezením. Ale občas jsou vidět skály, jak si řeka vytvářela svoje koryto.
Už dlouho nám vrtá hlavou co se uschovává v těch plechových věžích, které je možné vidět po celém Wisconsinu. Pravděpodobně je to nějaké obilí ale ono u těch amíků člověk nikdy neví.
Nakonec jsme najeli zpět na dálnici a pokračovali napříč Wisconsinem až k hlavnímu městu Madison. Podél cesty je občas možné vidět osamocené skály, na které jsou samozřejmě hrozně pyšní.
Devil's Lake State Park Navečer jsme se zastavili ve státním parku Devils Lake. A byli jsme velice překvapeni, protože jsme našli vcelku příjemný kus přírody s jezerem a skálami. Navíc se nachází necelé 4 hodiny cesty od Chicaga, což považujeme za velmi blízko. Park je navíc rájem všech horolezců ze širokého okolí (protože žádné jiné skály tady nemají).
A jelikož jsme se chovali tiše a pozorně se dívali kolem, podařilo se nám najít jedlou houbu a vidět chlupaté zvířatko (to je samozřejmě ta prostřední fotka).
Málem jsme se z toho parku ani nedostali protože kvůli dešťům se jezero rozlilo i na silnici a schovalo tak spoustu děr (americké silnice jsou třikrát horší než české), naštěstí jelo jedno auto před námi a zapadlo, takže jsme byli varováni a odjeli druhou stranou.

Summer trips continued