Na návštěvě u klokanů a kiwi

Sydney Po příjezdu do Sydney jsme vyrazili do přístavu. Koupili jsme si oběd (Fish&Chips) a nasedli na 2 hodinovou okružní jízdu – všem doporučujeme. Sydney se rozkládá na mnoha zátokách a domečky jsou ve svahu nalepené jeden na druhý. Přístup je k nim buď z vody a nebo po dlouhých schodech shora. Ceny neklesají pod milion (spíše však miliony) australských dolarů. Po lehké večeři v přístavu jsme šli do Opery na balet a byl to jeden z nejhezčích, jaké jsme kdy viděli. Moderní pojetí, spousta legrace a to všechno osvětlené jednou jedinou 400W žárovkou. V noci je přístav snad ještě hezčí než ve dne, všechno je osvětlené a v pohodě.
V přístavu kotví replika lodi Bounty, která byla použita při natáčení stejnojmenného filmu (pamatujete se na mladičkého Mela Gibsona?). V současnosti slouží jako restaurace a výletní loď po zálivu.V jednom z nejprestižnějších kin v Sydney - přímo v přístavu na Circular Quay hráli Tmavomodrý svět a to hned 5x denně. Na třetím snímku je nejstarší část Sydney - Rocks.
Druhý den jsem si přivstal abych stihnul výstup na Harbour Bridge a byl to opravdu zážitek. Celá ta legrace trvá tři hodiny, z toho první hodinu vás jenom učí jak a co máte dělat. Nejprve musíte vyplnit dotazník, potom fouknout do trubičky zda nejste pod vlivem, potom vyndat všechny věci z kapes, včetně klíčů, hodinek, fotoaparátu, obléknout si „montérky“, projít detektorem kovu, naučit se jak se uvázat to bezpečnostního pásu, jak se přechází přes spojnice, jak se leze po žebříku, zapojit si vysílačku, přidělat čepici, brýle atd. a konečně vyrazit. Celé je to jak vidíte vysoce organizované, v době olympiády dokonce vycházeli skupiny 12 lidi každých 10 minut od 5 hodin ráno do půlnoci večer. Celá tato atrakce není vůbec inzerována v tisku, protože zájem stále překračuje možnosti. Od prvotní myšlenky po uvedení do provozu uběhlo 10 let, ale námaha stála iniciátorum jistě (i finančně) za to. Před vstupem na most se zacvaknete na ocelové lano a vycvaknete se až po návratu. Pokud si nerozvážete pásek, tak nemáte šanci si cokoliv udělat. A kdo by to dělal, když nejvyšší místo je 130 metrů nad vodou. Celou cestu nám náš pruvodce něco vyprávěl buď o Sydney nebo o stavbě mostu, či o natáčení Mission Impossible 2. Po cestě nás několikrát fotil, včetne skupinové fotky na vrcholu, takže po návratu si každý muže koupit fotografií kolik chce. Asi nejlepší je jít nahoru pozdě odpoledne, na vrcholu vidět západ slunce a vracet se za tmy. Celý přístav je krásně osvětlený a musí to být nádhera.
S Jájou jsme se sešli v galerii Kena Duncana, kde jsme zvažovali investici do jeho fotografií Austrálie. Společně Michell Cramerovou (spolužačka z Dánska) jsme si došli na oběd a potom už byl čas na cestu do hotelu a na letiště. Se Sydney se těžko loučí, protože okolí přístavu a zátoky jsou opravdu pěkné.
Závěr
	Ukázka jak vypadají záchody v Kuala Lumpur - pro každý národ něco.
A to už jsme zase zpátky v pracovním procesu - tříhodinové čekání ve Vídni na let do Prahy jsme využili ke komunikaci s našimi klienty. A že nám toho za ty 4 týdny napsali až až. Pokud jste ještě nečetli naše mnohostránkové povídaní, tak máte možnost v další kapitole.

Hlavní stránka OZ a NZ nebo Zpět na Canberru nebo Pokračovat na Cestopis