Jaro, léto a podzim 2001

Narozeniny

	Tak jako každý rok v dubnu se konalo setkání za účelem připomenutí si uplynutí dalšího roku. Tentokrát bylo ve znamení pohádek. Nad kvízem, který jsme s Jájou sestavili se pěkně potrápili všichni. A divili byste se, opisovali všichni bez rozdílu věku a pohlaví.
A v čem spočívala náročnost testu? Kromě kvantitativně náročných otázek - vyjmenujte co nejvíce Šmoulů, Pokémonů, přisli na řadu starší pohádky. Víte jak se jmenoval princ v pohádce "Princezna se zlatou hvězdou na čele? Ne král Miloslav to nebyl, to je jiná pohádka. Nebo jak se jmenoval bráška včelky Máji?		A co takhle, jak se jmenovali režisér a výtvarník seriálu "Jen počkej zajíci"? Nebo každý zná příběhy "A je to", ale jak se ti dva jmenují? A co takle všichni členové Rychlé Roty (Chip, Dale,....). Tak to je pouze náznak toho, s čím vším se přítomní museli potýkat.
	Kolegové z IPBCSOBKBCKGB se s testem poprali v týmech.
Domovní úpravy
	Konec prázdnin jsme strávili velice příjemným způsobem - provdali jsme Martuli. Vůbec se nám proto zpátky za moře nechtělo, zvláště když všechno tak pěkně rostlo.
Plachetnice
	Po příletu do států 4. září jsme se příští víkend vydali do Detroitu na plachetnici. Cesta trvá "pouze" pět hodin autem a je mooooc záživná.
Tak tady vidíte to co jsme "řídili" v plné kráse. Abychom se trošku uklidnili, zajeli jsme do blízkého přístavu.O loď se starají Mike a Phill, stejně tak zařídili i menší občerstvení.		My jsme měli v té chvíli celkem jiné starosti - najíst se a dojít si na záchod. Plachetnice má sice záchod přímo v podpalubí, ale kdo zažil mořskou nemoc tak ví, že jít do podpalubí v tomto stavu se rovná sebevraždě. To potom nevíte "co dřív" :-))
	Po skončení závodu všechny čekalo občerstvení, vyhlášení výsledků (my jsme vyhráli "O první nedokončenou plavbu") a nastal čas uklidit loď. Sbalit plachtu není až takový problém, takže jsem asistoval.
Podzimní Chicago - Lincoln Park
	Příští víkend jsme jako odreagovaní od sledování novinek z NY vyrazili do Lincoln Parku. Bylo tak nádherně, že se až nechtělo věřit, že pár set kilometrů daleko se mohlo stát něco tak hrozného.
Chicago v noci
	Ještě než přišel konec měsíce, vylezli jsme nahoru na střechu v noci a zkoušeli experimentovat s fotoaparátem. Jenom by to příště chtělo si někam zapsat, jaký čas a clonu jsme na který obrázek použili. Zkuste hádat bylo to tuším 1, 2 nebo 3 sekundy.
Stěhování
	Přišel konec měsíce září a s ním spojená výměna bytu. Zůstali jsme sice na stejné ulici, ale o 10km dále na sever. Ještě že jsme poctivě schraňovali obaly, igelitové tašky,... takže bylo kam ten náš "pořádek" zabalit. Kupodivu se nám nepodařilo při balení nic rozbít ale ani najít nic, co už jsme půl roku najít nemohli. A že by to bylo potřeba (celý rok jsem tu magnetickou kartu hlídal a dva dny přes stěhováním frnnk, frnnk a byla pryč).
	Nejdříve jsme ale museli nový byt uklidit. Znáte to, slíbí vám, že bude vše čisté, ale skutek utek. A to se vůbec nezmiňuju o takových drobnostech jako plesnivá vana, nefunkční rolety (prostě dali ovládání až za rolety) atd. Ale abych zmínil také nějaká pozitiva - zatím nám tam nezatéká :-)).
	Tak a po odchodu naší úklidové čety to vypadalo takto - obývací pokoj s kuchyní a část ložnice. Důvod, proč není ložnice celá se jednoduchý - je tak malá, že odnikud prostě nejde vyfotit.
Poradíte mi někdo, jak se fotí tyto fotky?		Tmavý pokoj a proti tomu okno. Jak na to?
Tak a všechno je připraveno, jenom to nějak převézt.
	Na stěhování jsme si pronajali stěhovací auto. Ještě že jsme raději vzali to větší. A aby toho ježdění nebylo málo, tak jsme se dvakrát museli vracet, protože jsme vždycky něco zapoměli. Ach ta hlava.
Asi si dokáže představit jak to mohlo vypadat, když jsme nastrkali všechny věci během pár hodin do nového bytu. Ano, takto.
	Potom co jsme plně naložili stěhovací auto zbylo v bytě pár maličkostí. Hmmmm, jenže to trvalo ještě dvě plně vytížené cesty osobním autem, než jsme je všechny odvezli. Zejména ta cesta, kdy Jája držela sestavené puzzle a žehlící prkno nad hlavou, mi dlouho zůstane v paměti.
	Kupodivu nás to uklízení celkem bavilo.
Výlet to Wisconsinu
	Jako odpočinkovou akci po stěhování jsme zvolili výlet do státu Wisconsin. Půjčili jsme si auto a ráno (rozuměj ve 12 hodin) vyrazili. První cesta vedla k jezeru Geneva. Příroda se krásně zbarvila a uhodili neočekávané mrazy. Vážně, pod bundami jsou svetry a mikiny, na rukou rukavice. Ale stálo to rozhodně za to.
	Další zastávkou (tentokrát noční) byl Kettle Moraine State Forest. Prohlédli jsme si zejména jižní část kolem jezera. Potom už jenom nakoupit klobásy, rozdělat oheň a užívat si příjemného tepla a vůně. Nesměli jste se ale vzdálit víc než metr od táboráku - mráz chodil kolem.
	Abych už nechal toho strašení, že byla zima, tak tady je důkaz. Podle předpovědi počasí mělo být něco kolem mínus 3 stupňů, ale u jezera je vždycky větší zima. Stejně tak jsem ráno vařil čaj v rukavicích. Ale stačilo chvíle slunička (a půl hodiny naplno puštěné topení v autě) a bylo nám opět krásně teplo.
MADISON	MADISON	MADISON
Další zastávkou bylo hlavní město státu Wisconsin - Madison.
	Na střeše Monona Terrace Community and Convention Center je krásný rozhled. Z jedné strany je vidět Capitol a druhé straně veliké jezero. Budova byla postavena podle plánů F.L.Wrighta v roce 1997, tj. téměř o 60 let později, než ji navrhul. A navic ji postavili celkem dost odlišně od původních plánů.
	Právě tady jsme se dozvěděli, že Spojené státy zahájili útok na Afganistán. Raději být v přírodě, než v Chicagu. Ale počasí se zkrátka vydařilo.
Na jídlo se nesmí zapomínat ani v nejmenším.		Na jídlo se nesmí zapomínat ani v nejmenším.
	Městečko Taliesin je známé díky staviteli Franku Lloydu Wrightovi. V okolí je několik budov, které Frank projektoval a je možné je navštívit v rámci organizované prohlídky. My jsme zvolili Hillside Home School, to je ta budova vlevo. Návštěva skutečně stojí za to, neboť nejenom budova samotná, ale vystavené projekty jiných budov jsou moc zajímavé.
Romeo		Julie.
	CHICAGO
Pro ty z Vás, kteří jste ještě nenavštívili Chicago, či Illinois obecně, jeden obrázek jak placaté to tady kolem máme.
	V rámci doktorské výměny, kterou pořádá organizace Sister Cities Prague-Chicago, jsme šli na vyjížďku po Chicagu na lodi. Bylo nádherné počasí a kromě toho že první loď se nám porouchala hned po startu to bylo vážně krásné dopoledne.
Už rok hledám dobrovolníka, který se mnou půjde na to Ruské kolo. To co vidíte se nazývá Navy Pier - zábavné centrum pro děti.		Nejvyšší budova na fotce je mrakodrap John Hancock, třetí nejvyšší budova ve městě.
Sear Tower - nyní nejvyšší budova ve Spojených státech. Více detailů po kliknutí.		Teď to vypadá že bylo teplo, ale ty bundy byly velice vhodné :-))
	Na zpáteční cestě jsme jeli kolem Merchandise Martu - sídla CzechTrade Chicago. Většina hostů, kteří za námi přijdou alespoň chvíli bloudí a není divu. A kdo byli ti doktoři? Tady je máte. Chcete znát i jména? Tak si na ně klikněte.